ŠVÉDŠTINA (SVENSKA)

Švédština je úředním jazykem ve Švédsku a ve Finsku, kde žije švédsky mluvící menšina. Švédsky mluví v současnosti zhruba 10,5 milionu lidí, jedná se tedy o největší severský jazyk.

Jakožto germánský jazyk má švédština mnoho společného s angličtinou a němčinou. Znalost angličtiny nebo němčiny proto může při studiu hodně pomoci, značná část slovní zásoby je podobná a shodné jsou i některé gramatické jevy.

Švédština je poměrně snadný jazyk, pokud jde o gramatiku a slovní zásobu. Neexistuje zde časování sloves ani skloňování podstatných jmen. Při studiu proto studenti postupují obvykle rychle.

Naopak výrazně těžší je výslovnost. Švédština má totiž 9 samohlásek. Vyslovit všechny správně je hotová obličejová gymnastika. Dalším jevem, který je třeba se správně naučit, je důsledné dodržování dlouhých a krátkých samohlásek / souhlásek. Dále má švédština dva druhy přízvuku – klesavý a stoupavý, cizincům se proto někdy může zdát, že Švédové nemluví, ale zpívají.

Ze švédské abecedy na první pohled upoutají pozornost znaky Ä, Ö a Å. První dva se vyslovují podobně jako v němčině (otevřené a zavřené E), Å se čte jako hodně uzavřené O.

Švédové se obvykle bez problému dorozumí s Nory a částečně i s Dány (to spíš v písemném styku). Jelikož je švédština úředním jazykem i ve Finsku, kde se zároveň vyučuje povinně ve školách, je ideálním jazykem usnadňující dorozumění v celé severní Evropě.

ZAJÍMAVOSTI

Nejkratší švédská podstatná jména: Ö = ostrov, Å = řeka

Určitý člen se ve švédštině připojuje na konec slova, např.: en hund – pes, hunden – ten pes

Čeština přijala ze švédštiny několik výrazů: ombudsman - švédsky zástupce, skansen - ve švédštině se jedná o místní označení, jmenuje se tak stockholmský Skansen, který byl prvním muzeem lidové architektury na světě

lux – má také tak trochu švédský původ, vzniklo zkrácením názvu firmy Electrolux – jednoho z prvních výrobců vysavačů. Švédsky se však vysavač řekne dammsugare (doslova vysavač prachu).

UŽITEČNÉ ODKAZY PRO STUDIUM

Svenska för alla - základní slovíčka, fráze

Hej svenska - základní tématické okruhy (jídlo, oblečení, barvy, nábytek)

Hitta hem - seriál v jednoduché švédštině

Svenska med Ylva - knihy v jednoduché švédštině ke stažení i poslechu

Svenska med Anastasia - videa pro začátečníky a mírně pokročilé

Simple Swedish Podcast - podcast v jednoduché švédštině

Lätt svenska med Oskar - další podcast

Nyheter på lätt svenska - zprávy v jednoduché švédštině každý všední den

Bildtema - obrázkový slovík

FINŠTINA (SUOMI)

Finština představuje mezi severskými jazyky zcela specifickou záležitost, protože jako jediná nepatří mezi germánské ani indoevropské jazyky – spolu s estonštinou a vzdálenou maďarštinou se totiž řadí mezi jazyky ugrofinské. To na počátku studia představuje určitou výzvu, protože systém finštiny není podobný ničemu, co známe například ze světových jazyků.

Na první pohled se může zdát složitý finský systém skloňování, který používá hned 14 různých pádů. Pro nás jako české mluvčí to však není až taková překážka, protože jsme na používání pádů zvyklí a navíc ty finské jsou pravidelnější než české. Pro české mluvčí je poměrně snadná i finská výslovnost a také fakt, že na rozdíl od ostatních severských jazyků finština nepoužívá členy.

Skutečnou výzvou pro zájemce o finštinu je spíše bohatý systém různých slovesných tvarů a řada samohláskových i souhláskových změn při skloňování a časování.

Finština má přibližně 5,5 milionu mluvčích, převážně na území Finska a v některých oblastech Švédska, kde je finština uznána jako oficiální menšinový jazyk. Z dalších známějších jazyků je finštině blízká pouze estonština, avšak vzájemné porozumění vyžaduje určité úsilí na obou stranách. Maďarština už je příliš vzdálená a s finštinou vzájemně nesrozumitelná.

ZAJÍMAVOSTI

Finština nemá sloveso 'mít', přivlastnění proto vyjadřuje opisem 

Ve finštině nenajdeme dělení na rody. Dokonce i osobní zájmeno máme jenom jedno: hän, které značí on i ona. A tak ve větě Hän rakastaa häntä. bez kontextu nemůžeme vědět, zda miluje ona jeho, on ji, ona ji či on jeho.

Finština nemá zvláštní tvary pro budoucí čas, zato časy minulé rozlišuje hned tři.

Finština je poměrně chudá na souhlásky – původně neměla např. B, C, F nebo G, takže si zvláště starší přejatá slova výrazně přizpůsobovala. Dnes by už málokoho napadlo, že slova sohva, pihvi nebo kirahvi jsou přejatá a v angličtině jim odpovídá sofa, beef a giraffe.

Ve finštině také najdeme jenom minimum mezinárodních slov, což na počátku značně komplikuje dorozumění. Místo telefonu, univerzity nebo centra města se musíme ptát na puhelin, yliopisto a keskusta.

Díky podobné výslovnosti narazíme také na řadu slov, která se píší a čtou stejně jako v češtině, ale mají odlišný význam: matka finsky znamená cesta, lupa je povolení a piha označuje dvůr.

UŽITEČNÉ ODKAZY PRO STUDIUM

Supisuomea – seriál a online kurz (základy finštiny)

Suomea ole hyvä – online kurz a cvičení finské gramatiky

Selkosanomat – noviny v jednoduché finštině

Yle selkouutiset – zprávy v jednoduché finštině (rádio každý den, televize po-pá)

Helppoa suomea – finština pro začátečníky (YouTube)

Suomen kurssi – gramatika, slovíčka i dialogy v různých situacích (YouTube)

Opi suomea Katan kanssa – videa se slovíčky pro různé úrovně (YouTube)

Kielinuppu – jednoduché písničky se základními slovíčky (YouTube)

Verbix - Finnish – časování finských sloves

Papunetin dominot – hra domino spojující obrázky a slova